symbolika jednotlivých dnů o Velikonocích

Velikonoční dny: oslava jara, utrpení a vzkříšení

Velikonoce, nejvýznamnější křesťanský svátek, se skládá z několika dnů, z nichž každý má svůj specifický význam a náboženský i kulturní kontext.

Květná neděle: Symbolizuje Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma a oslavuje se s ratolestmi kočiček.

Škaredá středa: Den, kdy Jidáš Iškariotský zradil Ježíše. Tradičně se uklízí a pletou pomlázky.

Zelený čtvrtek: Připomíná poslední večeři Ježíše s apoštoly a ustanovení eucharistie. Večer utichá zvonění a nahrazují ho řehtačky.

Velký pátek: Den Ježíšova ukřižování a smrti. V kostele se konají obřady na památku Kristova utrpení.

Bílá sobota: Den Kristova pobytu v hrobě. Probíhá příprava na slavnost vzkříšení a zdobí se velikonoční vajíčka.

Boží hod velikonoční: Slaví se vzkříšení Ježíše Krista. Koná se slavnostní bohoslužba a oslavy s rodinou a přáteli.

Velikonoční pondělí: Den radosti a oslavy vzkříšení. Tradičně se chodí na pomlázku a koledují se kraslice.

Každý z těchto dnů má svůj specifický duchovní rozměr a je pro věřící důležitý. Zároveň se s nimi pojí i různé lidové tradice a zvyky, které dodávají Velikonocům jejich jedinečnou atmosféru.

Velikonoce jsou tak svátkem, který oslavuje vítězství života nad smrtí, naději a nový začátek. Je to čas pro duchovní rozjímání, setkávání s rodinou a přáteli a oslavu jara.